Praha 14

Městská část Praha 14 vznikla v polovině devadesátých let z původních historických obcí, lemujících severovýchodní okraj Prahy: Kyje, Hloubětín a Hostavice, a nového sídliště Černý Most I. a II. V roce 2001 byla k této městské části připojena ještě městská část Dolní Počernice a spolu tak tvoří jeden správní obvod.

Zatímco obce Kyje a Hloubětín mají prastarý původ, sahající až ke dvanáctému století, rozvoj malé obce Hostavice započal výrazně až v polovině dvacátých let 20. století, kdy si zde začaly budovat své domy legionáři z I. světové války. Údajně ale obec pochází již z 18. století. Všechny tři však byly k hlavnímu městu Praze připojeny až ve století dvacátém, konkrétně Hloubětín v roce 1922, Kyje a Hostavice v roce 1968.

Nejmladší částí Prahy 14 jsou dvě části sídliště Černý Most. Výstavba „jedničky“ byla dokončena v roce 1980, o pět let později se postupně staví i „dvojka“, která by měla nabídnout bydlení ve více než sedmi tisících bytech. Okolní ráz krajiny, v níž bylo sídliště postaveno, se spolu s výstavbou výrazně měnil, a tam, kde ještě v počátku devadesátých let byly zatravněné pláně, a kopce zeminy z hloubení základů sloužily malým dětem v zimě jako provizorní skluzavky, dnes stojí jednak domy, jednak rozsáhlé nákupní a zábavní centrum, které se postupně rozrůstá až k Horním Počernicím a Kyjím. Název tato část Prahy získala podle původního kamenného mostu nad železnicí, který byl celý černý od kouře z parních lokomotiv.

Mezi domy, na Černém Mostě I., sídlí ve dvou panelácích také Úřad městské části Praha 14. Dominantou je nadúrovňový tubus metra se zastávkami Rajská zahrada a Černý Most, kde bylo nedávno zřízeno také autobusové nádraží, navazující přímo na vstup do metra. Tubus metra mezi oběma zastávkami je řešen jako promenáda.

Ale nejen panelem živ je člověk, a tak je možné při procházce touto pražskou lokalitou zavítat také do přírodní rezervace v hostavické Pískovně a zámečku tamtéž. Zajímavostí a nejstarší stavbou na území „čtrnáctky“ je románský kostel sv. Bartoloměje v Kyjích, založený pražským biskupem Janem II. ve třináctém století a pozornosti by neměl uniknout ani o přibližně století mladší kostel sv. Jiří se starým hřbitovem v Hloubětíně. Z dalších historických staveb se zachoval také Hloubětínský zámeček připomínající tudorovskou architekturu, který mimochodem za okupace zabrala německá armáda. Po válce zde nakrátko přebýval Revoluční národní výbor, následně až do února 1948 přešel objekt do národní správy Židovské rady starších. Počátkem padesátých let tu začalo působit Vesnické divadlo, jehož provozovatelem byl Jednotný svaz českých zemědělců v Praze. Poté se zde střídali různí uživatelé, nějakou dobu zámeček i chátral. Teprve v devadesátých letech byl vrácen Židovské obci, která jej zrekonstruovala a pronajala prvnímu nestátnímu zdravotnickému zařízení v ČR.

V Hloubětíně se zachovala ale i původní náves s nejstaršími budovami – křižovnický dvůr a stará hospoda, kde pobýval i císař Josef II. při velkých císařských manévrech v roce 1773.

Zdroj informací:www.praha14.cz