aneb hlavní město České republiky

Praha 7

Jako by kdysi Holešovice měly sloužit coby "zásobárna" města pražského - přístaviště s loděmi a náklady, bývalá jatka, dnes tržnice a mnoho dalších průmyslových objektů, které lemují hlavní tahy a holešovická zákoutí. A tato logistická funkce byla dána už historicky: původní obyvatelé Holešovic a Bubnů se skutečně věnovali činnostem, které byly k užitku nejen jim, ale současně i všem ostatním. Živili se totiž převážně rybařením (Bubny) a zemědělskou činností (Holešovice). Podstatou Prahy 7 jsou tedy původní osady Holešovice a Bubny, přičemž první zmínka o Bubnech je z roku 1088 ve falzu vyšehradském.

Po spojení obou obcí po roce 1850 se především Bubny začaly mnohem více rozvíjet, nicméně ani Holešovice nezůstávaly pozadu postupně vycházely z rázu ryze venkovského přímo směrem do předměstské podoby. Ale sedm let po sloučení v roce 1857 se zde nacházelo pouhých 110 domů s 1200 obyvateli. Přesto ale nadále pokračovala výstavba vysokých činžovních domů, které dokreslují kolorit holešovických uliček, kde dnes přibývá kaváren a klubů, některé ulice postupně získávají více obytný charakter, a tak se chvílemi zdá, jakoby se návštěvník procházel některou ze zastrčených romantických uliček v Paříži. Připojení Holešovic a Buben k velké Praze nastalo v roce 1884. Už tehdy to byla sedmá pražská čtvrť, a toto očíslování jí zůstalo až do dnešních dnů. Až dlouho poté, v roce 1949 byly k této čtvrti připojeny další části, a to Bubeneč (o kterou se Praha 7 dělí s Prahou 6) a Troja. Posledně jmenovaná se však od 1. ledna 1992 osamostatnila a funguje jako samostatná městská část Praha - Troja.

Ka Praze 7 patří neodmyslitelně také dvě velké zelené plochy v Praze, běžně využívané k rekreaci a dopočinku obyvatel Prahy stejně jako jejích návštěvníků. Jsou jimi Stromovka a Letná. Stromovka je lesopark, který kdysi sloužíval jako císařská obora, ve které se ponejvíce pohyboval císař Rudolf II. Díky němu zde mimo jiné byla vybudována tzv. Rudolfova štola přivádějící vodu z Vltavy a rozšířen Císařský mlýn, který sice sloužil svému účelu, ale také jako soukromé místo, kam si chodil císař Rudolf odpočinout od dvorní etikety. Mlýn spolu s Císařským ostrovem získal Rudolf darem od České komory. Ve mlýně panovník vybudoval jednak odpočinkové sídlo, jednak grottu, která jako jediná zůstala z malé části zachována dodnes.

V dosud neopraveném stavu je bývalá restaurace Šlechtovka, nedaleko Místodržitelského letohrádku, která výletníkům sloužila nejen k občerstvení, ale konaly se zde i taneční zábavy a další společenské akce, velmi vyhledávané všemi Pražany.

Na procházku je vhodné vydat se i směrem k Planetáriu hl. města Prahy, které v architektonicky zajímavé budově připravuje různé programy pro milovníky nebeských těles. To sousedí téměř těsně s jiným skvostem Prahy 7 - Výstavištěm, které bylo zbudováno především kvůli Jubilejní zemské výstavě v roce 1891. Kromě různých atrakcí se zde nachází ojedinělý Průmyslový palác, svou litinovou konstrukcí a železným krajkovím připomínající jinou stavbu z té doby - Eiffelovu věž. Jiným pokladem Výstaviště, dokumentujícím vědecko-technický pokrok 19. století je pak stále funkční Křižíkova fontána.

Ale vraťme se ještě k Letné - místu, které všichni takto nazývají, ale které se oficiálně nikdy takto nejmenovalo. A přesto každý říká - jsem na Letné, bydlím na Letné, jdu na Letnou... V současné době zelený park s několika sportovními plochami, torzem pomníku po bývalém diktátorovi, který se dnes náramně hodí pro skateboardisty, Letenským zámečkem, sloužícím jako restaurace, a především Hanavským pavilonem a bývalou kruhovou restaurací, dvěma stavbami, jenž se účastnily světové výstavy EXPO 1958. Možná, že tyto exponáty obohatí Národní knihovna, možná oceanárium. To ukáže budoucnost. Dnes je jistý pouze pod povrchem skrytý tunel městského okruhu, který se právě staví. Zajímavostí Letné je dlouhý blok domů, zvaný Molochov, umístěný proti parku, který je pozoruhodný zachovanými původními vnějšími vyklápěcími dřevěnými roletami. stojí tu i Národní technické muzeum, kde se skrývá nemálo pokladů českého technického vývoje. Procházka po celé Praze 7 odhalí pak ještě mnoho zajímavostí a krás.

Webové stránky městské části jsou na www.praha7.cz.

Zdroj informací: www.praha7.cz , wikipedia, ČSÚ, www.zastarouprahu.cz

© 2012 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode