Praha 5
Strahovský stadion spolu s televizním vysílačem by se daly považovat za jednu z dominant městské části Praha 5, která se o tyto giganty dělí ještě se sousední Prahou 6. Ale pro pátou městskou část je charakteristické hlavně množství různorodých prvků. Divoká příroda v Prokopském údolí a Hlubočepích, lemovaná historickým viaduktem, po kterém jezdí vlaky. Průmyslový Smíchov a Radlice, které se ale posledních patnáct let mění především v lokalitě Anděl do ryze moderní, převážně kancelářské a obchodní podoby, a kde je patrně největší koncentrace tunelů, následujících hned téměř těsně za sebou na poměrně malé ploše. Nedaleko však stále stojí zámeček Bertramka, kde kdysi pobýval slavný skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, který by byl ze současné podoby tohoto kousku Prahy asi poněkud překvapen. A přesto: na jednom konci smíchovské části se klene barrandovský most, vedoucí jak na sídliště Barrandov a ke známým filmovým ateliérům, tak odvádějící dopravu směrem na silniční okruh kolem Prahy, a na druhé straně se Smíchov stáčí k Újezdu a navazuje na Malostranské náměstí, které historií stále oplývá. Pomyslnou hranici mezi Malou Stranou a Smíchovem zde tvoří známá Hladová zeď, původně součást opevnění. Zeď byla údajně postavena proto, aby dělníci a řemeslníci v dobách Karla IV. měli práci a získali tak peníze na obživu. Proto se jí dodnes říká Hladová.
Ze strání od Břevnova přes Strahov a Motol a z protějších Košíř pak sestupují kdysi vystavěné vilové čtvrti Malvazinky, Hřebenky, Cibulka a další, z nichž některé sice zanikly, ale leckde je připomínají jména. Původní vily tak lemují smíchovsko-košířské údolí a vystupují i směrem do Jinonic. Košířské stráně spolu s hlubočepskými byly ale původně jedním z mnoha míst, kde Karel IV. založil vinice. Ty vzaly za své během válek v 18. století.
Protější Motol mimo jiné přináležel od 18. století k majetku maltézských rytířů. Dnes je znám především jako území dvou nemocnic – Motolské a Homolky, která stojí o kousek dále u stejnojmenného sídliště.
Během 19. století vzniklo na území dnešní páté městské části mnoho průmyslových závodů – pivovary, sladovny, mlýny na vodní i parní pohon, továrna na čokoládu a cukrovinky, tkalcovny, přádelny, barvírna kůží, rukavičkářské dílny, chemické továrny, porcelánky, litografické závody, cihelny nebo plynárna. Jednou z nejznámějších se stala Ringhofferova továrna na vagóny a železniční tendry. K ní byla připojena slévárna a strojírna. Elektrárna tu byla postavena na konci 19. století, ve 20. století přibyla ještě mlékárna. V Košířích patřil k největším podnikům pivovar. V Radlicích byla zřízena slévárna a ze Smíchova sem byla přemístěna porcelánka, na Zlíchově sklárna, vápenka, další vápenky byly v Hlubočepích. V průběhu doby řada továren zanikla a vznikaly další. V současné době patří k největším závodům továrna Walter v Jinonicích, která vyrábí letecké motory a pivovar Staropramen na Smíchově.
Jednou z neopominutelných výrazných funkcionalistických staveb, dnes v bohužel velmi špatném technickém stavu, jsou tzv. Barrandovské terasy. Na zvrásnělém masivu realizoval ve 20. letech 20. století tehdejší inženýr Václav Havel, otec prezidenta Havla, velkolepý plán. Území, pojmenované podle francouzského geologa Joachima Barranda se mělo přeměnit v český Holywood. Podle projektu architekta a režiséra Maxe Urbana tak vystavěl restauraci a kavárnu Terasy. Součástí Barrandovského zahradního města se pak ve třicátých letech stává ještě bar Trilobit, plavecký bazén, vilová čtvrť a dodnes fungující filmové ateliery. Slibný rozvoj bohužel tak jako takřka v celé Praze přerušila 2. světová válka. Původní obvod Prahy 5 vznikl již v roce 1949 poté, co toto označení, ale s římskou číslicí pozbyl pražský Josefov, který se stal částí Prahy 1. Městská část Praha 5, ležící na levém břehu Vltavy, dnes patří svou rozlohou a počtem obyvatel k největším v Praze, nicméně její osídlení se, tak jako na mnoha jiných částech Prahy, datuje již od pravěku. V současnosti jde ale už o moderní, stále se rozvíjející městskou část, která navíc poskytuje svým obyvatelům i návštěvníkům mnoho možností k rekreaci i sportu.
Webové stránky městské části na: www.praha5.cz
zdroj informací: čsú, wikipedia, www.praha5.cz
